Na podzim jsme se chvíli dohadovali s profesionálním Divadlem bez zábradlí o to, kdo uvedl českou premiéru „Titanic Orchestra“. Posuzováno selským rozumem to bylo jasné: naše premiéra byla 9. října 2006 a premiéra v Divadle bez zábradlí 15. října 2007. Ale logika konkurenčním profesionálům nic neříkala. Byli jsme se na ně podívat – a samozřejmě byli horší, než my 
V květnu 2008 se ĎBZ vydalo na historicky druhou zahraniční cestu. „Titanic Orchestra“ jsem zahráli na chorvatském festivalu Jadran 2008. Zájezd byl mimořádně intenzivním zážitkem – jeden den jsme jeli tam, pak si chvíli odpočinuli, zahráli a hned večer po představení jeli přes noc zpátky do ČR. Podrobnosti a fotografie najdete zde: 48 hodin v Chorvatsku
Na Karlínské třísce, která proběhla 14. – 16. března 2008 jsme zahráli „Nevěstu“. Porotě se příliš nelíbila:
„To, že je inscenace výsledkem dílny, je bohužel patrné. Působí tak, že nejprve vznikly etudy a potom se teprve hledal příběh. Inscenace samotná nemá jednotný klíč. Rámec inscenace funguje jako retrospektiva, vzpomínání hlavního hrdiny na to, jak se mohl stát milionářem a propásl svou životní lásku. Příběhu je to známý, několikrát použitý, navíc mu chybí výrazná pointa. Některé etudy navíc nebyly příliš vynalézavé, tudíž nemohla hravost nefungovat jako jednotící princip,“ stojí v poznámkách z rozborového semináře.
Zvlášť s poslední větou jsme se ale nehodlali jen tak smířit 
Začali jsme také pracovat na nové hře. Pomoci nám tentokrát měl hostující režisér Jan Pohořelický, který přinesl několik zajímavých textů. Naše volba nakonec padla na současného německého autora Moritze Rinkeho a jeho Café Umberto.
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
